Den 1.

3. září 2008 v 18:32
den 1. 25.8.
tak uz je to tady, zaviram vchodove dvere a vim, ze se hned tak nevratim...je to zvalstni pocit, tesim se, tesim se strasne moc, ale mam strach, co kdyz to nezvladnu, moje anglictina zase neni tak uzasna, bude to peklo, vlastne nebe, ale jamam peklo rada
na letiste jsme prijeli v 5 rano, odbaveni probehlo v poradku, jen jsem vypadala trochu zoufale se dvema velkyma kuframa...slecna na prepazce byla moc mila a trpeliva, vite ze zvedat dva dvacetikilovy kufry neni zadna sranda, ale jinak fajn. prosla jsem ramama bez neprijemneho pipani a zahajila utok na Duty free shops u gate 7.
asi si to jeste neuvedomuju, ted koncim s krabicema [na deset mesicu].
uz se tesim na ten darek od gwen, co to asi bude? od oldz to bude asi basnicka, potom asi par slov od kamaradu, nase posledni krabice z garaze, ktera nebyla posledni, ale co dal? kdo vi
na krku mam medailonek Peace od me krabicove sestry a v ruce sviram sovicku od lindy.
naproti mne sedi tri buisnessmani, dva muzi, jedna zena. panove maji kvalitni oblek, ladici kravat, ktere by se ti urcite libily, tati. pani ma cerny kostymek a kvetovany satek na krku. je jim okolo 40let. asi se neznali, povidaji si o svych firmach a resi evropskou komisi, leti se mnou do bruselu zadat o grant, vzpadaji mile...ale koukaji na me trosku divne, mozna proto, ze je pozoruju a pak neco skrabu do notysku...

6:32-ke gate prichazeji dva muzi v letistni uniforme, za chvilku nas pusti do letadla. mam se tam hned nahrnout a pak cekat v letadle, nez vsichni nastoupi?asi ne, docela me bavi pozorovat lidi kolem sebe. prohlizi si me nejaky muz, asi 30 let, bryle, dobry botky, ale priserna bunda. cestuje sam.
6:37- jeste nas nepousteji do letadla, snad nebude zpozdeni, musim stihnout prestupna letadlo do NY.
6:38-tak uy tam pousteji lidi, ale zkuseni takticky vyckavaji
6:40- tak to bzl omyl, to tam sli jen letusaci
6:41-tak bude pul hodinz zpozdeni, buisnessmani se tvari zarazene, v bruselu na ne ceka nejaky kolega, ja vim ze by se nemeli poslouchat cizi rozhovory, ale docela me to bavi a co tu mam delat...
6:43- jsem ospala, nervozni, boli me zada a urcite jsem si neco zapomnela
6:46-mam hlad
6:48- at uz letime, me to tadz nebavi...kdybych vzala notas, nemusela bych to ted prepisovat jako blbec. Po celem letisti jsou rozvesene fotky z Tibetu, docela pekny. a maji tu i ty barevny kousky s motlidbami, uz nevim jak se to jmenuje, ale lucka to vi
6:51- zemsky raj to na pohled
a to je ta krasna zeme
zeme ceska domov muj
6:54- ti lidi naproti resi etikety, zni to docela zajimave
6:58- uz nechci vytahovat veci z tasky,ale nevim, co mam delat.
7:00- konecne muzeme nastupovat do letadla
7:13- tak jsem vystala tu nechutnou frontu a bez problemu se nalodila do letadla, zvlastni spojeni, nalodit se do letadla
7:18- sedla jsem si na 15Cmisto na 14C, nejaka francouzka me vyhodila, ale vse v pohode, jsem prece diplomatka. uz abychom byli v bruselu, uz chci mit palubni vstupenku na letadlo do ny a chci videt velky letadlo
7:24- prave zatahli zavesy a asi se tozjizdime, nashlavni stevard je karel velicka a kapitan letadlaje nejakzpan pivak
7:25- letadlo se hybe
7:26- pasy vychodz a masky, klasika, ale delaji to bez usmevu a mrtve, i kdyz, koho by to kazdy den bavilo.
7:29- jedeme na runway
7:35-uz tam jsme, jenom vzletnout, daleko, do nebes
7:37- ze by uz?
7:38- tak jeste ne
7:39- startujeme
7:50- start v pohode, usi dobre a nic mi neschazi, mami...lehce jsem usnula a letusky roznasi snidani, vzpada to chutne, merunkovy kolac, pokud jsem to dobre prelozila
7:53- turbulence, ale nebrani to v tozneseni snidane
8:03- k snidani mame jeste jogurt z normandie, ma pekny kelimek. boli me celist, nevim proc a co se mi stalo, ale pokud nekdo mate predstavu proc, tak mi to nepiste. mozna bych mela napsat proc si delam takovy zaznamy, tak 1] nechci to zapomenout, zase jsem si posunulalayku o trochu vys, opet jsem prekrocilaszmbolic red line. 2] let je dlouhy a budu se strasne nudit 3] az si to budu cist za par let, tak se zasmeju 4] slibila jsem vam ze budete mit zaznam, jak tady funguju
8:10- jdu spat
9:00- spala jsem az do pristani a spalo se mi moc dobre. palubni personal se s nami rozloucil a ja vkrocila na bruselske letiste. hned jsem sezeptala slecny z pozemniho personalu, kammam jit, ukayala mi terminal B, tak jsem sledovala sipky, jenze stale nemam palubni vstupenku, zastavila jsem dalsi slecnu, ktera rekla, ze palubni vstupenky jsou na gates. slajsem napasovou kontrolu, tam po mne chtel celnik letenku a ja se mu pokousela francouzky vysvetlit, ze jeste nemam palubni vstupenku. tak jsem mu ukazala, jedinou letenku co mam a on byl spokojeny, popral mi pekny let a pochvalil franinu, doufam ze to ctete, pani profesorko...
pak nasledovala prohlidka a rentgeny, i v teto zkousce jsem uspela. vytahla jsem pytlicek s tekutinami, sundala bundu, rekla ze nevezu notebook ani jinou elektroniku, myslim, ze moje anglictina se stale zlepsuje. ted cekam nez mi nejaka cedule rekne, kam mam jit, aktualni cas 9:52. jo a psala mi sandra, at pozdravuju brusel. darek jsem jeste neotevrela, uplne mi to kvuli te unave vypadlo z hlavy. mohla bych to udelat ted, ale je to do letadla, tak to necham do letadla brusel ->JFK, uz se na to tesim.
nasla jsem stanek delta airlines, zeptala jsem se slecny, jestli jsem naspravnem miste, slecna rekla,ze jsem, ale at chvilku pockam, nez prijde sucurity,kvuli proverovani...dlouho nesla, tak jsem sla omrknout mistni parfumerii. jak jsem se tak prochazelapo letisti, uvedomila jsem si, to, co rikala kamila, co sis budovala 16let je pryc, ted si musis vybudovat to same, ale mas na to 10mesicu...chtelo se mi brecet, ale nejak jsemto prekonala, precesala jsem si vlasy a sla jsem na stanek delty. opet jsem slana to dtuhe okznko, od ktereho me poslali na security. ten stanek vypadal jako informace, ne jakovyslechva mistnost se zelenou lampickou. slecna zahajila vyslech. kam jedu? kolik veci vezu? jestli jsou kufry moje? jestli jsem je balila ja? kdy jsem je balila? jesli mi nekdo neco nedal?[byla jsem nucenaokolnostni zatajit darek od tebe, vlastne od vas, pak zkontrolovala vizum a povidala mi o jeji sestre, ktera taky studuje v usa, tak jsme si prijemne popovidali, popralami stastnou cestu a hodne stesti, rekla neco ve smyslu ze mi bude drzet palce.
boarding time 10:54 z gate, kde byl tenhle vyslech, pak se jete ptala na tekutiny, tak jsem ji rekla, ze ma vse v plastovem pytlicku, max. 100ml.slecnamepochvalil, ze znam predpisy. pak se ptala na laptop, telefon, elektroniku, rekla jsem ze mam jen mobil, ktery jepo celou dobu letu vypnuty, opet me pochvalila, ze znam pravidla. pak nasledovalo druhe okynko, tam se ptala nato, kam letim a kolik zavazadel, vzala si moji slozku, diky tati za ty desky, je to jednodussi, nez to tahat zmackane, opsala si neco. pak proverila vizum na nejakem stroji , vyplivlo ji to dalsi info, precetla si to, na neco se jeste zeptala, asi jestli jsem v dotazniku na vizum nelhala, ale palubni vstupenku mi vydala a vse je v klidu a pohode. zase jsem se sla projit po letisti a napsala tyhle poznamky.
10:45- hlasi ze muzeme nastupovat za 10minut, jeste se ceka na nejaky lidi co prestupuji. sedim vedle najakz skupiny kamaradu, mluvi francouzky a anglicky, takze narodnost neodhadnu
10:52- hlasi pet lidi, co nejsou check-in, za chvilku poletime
jednou tohle budou cist moje deti, az pojedou studovat ven, to bude fajn
vystala jsem nechhutne slouhou frontu a absolvvala dalsi vyslech, to jim tri nestaci? kde bylo moje zavazadlo za minulych par hodin, kdo to balil, kdo mi co dal, jestli vim co vezu, opet jsem zatajila zahadny balicek.
pak jsem sla dlouhou chodbou az k obrocskemu letadlu B-757, na palube me privitaly ponekud prestarle, kostnate, neprirozene nalicene letusky a stevard, vsichni okolo 50let. nasla jsem si misto 39F, bylajsem u okynka, vedle me sedi dva kluci, 25let, holandani, gayove, nebo kamaradi co si radi sahaji na kolena.yapla jsem si televizi a pustila si dr.house a stalo se v las vagas, u toho jsem usnula, probudil me azjeden ztech kluku, kdyz davali obed, jsem mu vdecna, bzlo to super, testoviny se syrem. pak jsem zase usnula, na desetr me uz nikdo nevzbudil.odmitla jsem svacinu, nejaky pochybny krekry a pustila jsem si cd evnesence, asi 3x, koukla jsem na Bones, ale to me moc nebavilo, neovladam lekarsky terminy v anglictine, tak jsem si zapnula koncert roling stones, yase jsem u toho usnula. probudila jsem se a v informacich bylo, ze jsme skoro nad kanadou, preletela jsem misto kde se potopil titanik a zaspala jsem to...poustela jsem si smashing pumpkins a white stripes aopet pospavala. kdyz jsme pristavali, stevard zahral neco na harmoniku a kdyz jsme dosedli, ozval se z repraku klapot kopyt a kapitan rekl neo jako hodny konicek, good boy. takze docela sranda, ta me ovsem brzy presla, na imigracnim jsem mela ukayat papiry a formulare, nevedela jsem jaky ale pan si vzal celou slozku,neco vyndal, naskenoval si nejaky kod z J-1, vzal mi otisky, vyfotil si me, ptal se me, jestli nejsem terorista, radikal, jestli jsem provadela genocidu, byla jsem strasne nervozni, ale pan byl v pohode, rekl at si vydechnu, ze to nejhorsi je uz za mnou, popral mi stesti ve studiu a rozloucil se se mnou. sla jsem dalsi chodbou k pasum s kuframa, jeden prijel hned, ale druhy porad nikde, takjsem se zeptala nejakyho pana, jestli to jsou vsechny kufry, pan me poslal za nejakou pani, ta vubec nevedela kdeby mohl byt dalsi kufry, tak jsem cekala a cekala. seznamila jsem se s nejakym finskym zpevakem, ktery taky postradal kufr, jede sem natocit desku, tak jsemmu poprala hode stesti a sla si sehnat meho koordinatora ny campu. prosla jsem dalsi chodbou a zahledla jsem kluka s cedulkou Into, hned pres zabradli jsme si podali ruce a on me privital ve statech, pak jsme se objalia zacali resit ten kufr. musel jeste vyzvednout dva holadsky kluky ale meli zpozdeni, tak jsme meli cas adobre si popovidali. probrali jsmemoje plany do budoucna, hostitelskou rodinu, bydleni, nemecko a cesko...on sel pak hledat kluky a ja mela cas na rozbaleni vaseho darku, vim ze trochu pozde, ale jinak to neslo...je to naprosto uzasny, ctu si to porad dokola a prohlizim fotky...pak je robert konecne nasel, nakonec to jsou dna kluci a dve holky, jmena si nepamatuju, ale muzu vam je popsat. jedna slecna mapihovaty oblicej, krasny blond valsy, modry oci, je asi o hlavu mensi nez ja a pekne se s ni povida. druha slecna slecna je ji dost podobna, je vyssi a vypada dost unavene, ale je mila. jeden z tech kluku mi pripomina honzu petruje, pro toho kdo zna, je trochu zarazeny ale jinak fajn.ten druhy ma dlouhy vlasy a ruzovy tricko, taky leti do michiganu, pije stelu artois a pije ji hodne, proste pohodar, jako vsichni holandani. pak jsme sli s robrtem nahlasit ten kufr, vystali jsme frontu, urednikovi dali cislo kufru, on mi dal cislo naktere mam zavolat zitre a kod ktery mam rictpak jsme s holandany odjela taxikem do hostelu, robert jeste musel vyzvednout nejaka decka z letiste. ridic byl cernoch, ukazal nam nejaky stadiony, co byly po ceste, takze fajn, fajnovy. v hostelu nas privital max, takovy vysmaty nemec, a philip, blondaty nemec...dali nam pravidla campu a klice[karticky] od pokoju. napokoji jsem s dvema nemkama a jednou svycarkou, jsou v pohode, mluvi na me nemecky a ja jim skoro neruzumim, byla jsem dost unavena, povecereli jsme a pak jsem sla hned spat,
9:00pm, mistniho casu- spim
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gwen Gwen | 5. září 2008 v 21:40 | Reagovat

Čtu si to ted poprve a zacinam hned od zacatku..Je to silene..Vratila jsem se ted z hospody (byla tam majkee s novym Gabrielem, Eva, Maly Zeli, Materka a dalsi hafec lidi od nich ze tridy)..ptas se proc tak brzo jsem doma?..zkousela jsem detox..a hrozne me to nici..vim ted jak se citis, ale mnohonasobne hur ohledne krabic...

2 zuzka`` zuzka`` | E-mail | Web | 6. září 2008 v 1:34 | Reagovat

jeeee, to zkousis dobrovolne, nebo kvuli diete?

3 Gwen Gwen | 7. září 2008 v 9:26 | Reagovat

Spis nedostatek penez:-D

4 zuzka zuzka | 8. září 2008 v 5:01 | Reagovat

taky zasadni vec

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama